mixtape na Blog.cz

Oblíbený levičácký pojem. Co má znamenat? Velice jednoduše to znamená, že jste idioti. Vy dělníci jste tupci a nechápete, že vás zlý podnikatel bere na hůl - vykořisťuje Vás.

O autocenzuře a cenzuře, která sama sebe hlásá jako jedinou pravou svobodu slova.

V tichosti žít. Bez povšimnutí zemřít. Proletět světem a životem. Lze to vůbec? Má smysl o to usilovat nebo se tomu bránit? Co se změní? Smrtelnost neodstraním. Zemřu. V čem je cokoliv jiné? Jen přítomnost proudí. A já ji budu vnímat jen pokud budu žít. Koncem mého času končí i existence celého vesmíru. Co ze mne přetrvá? Moje myšlenky? To přece nejsem já. Plody mojí práce? Oč jsou více mnou než myšlenky? Vzpomínky druhých? Žiji snad nějak intezivněji když na mne myslí dva a nebo dvacet milionů už nyní za života? Proč by to mělo mít smysl po smrti?

Ale není potřeba propadat panice. Problém s naší neexistencí je zdá se iluzorní? Od kdy jsme? Od kdy vnímáme? Vždyť mnozí z nás se zrodili teprve nedávno ač mají těla třebas i starců. Proměna naší mysli z nás činí jiné lidi. Želíme snad těch Já jež zemřeli v minulosti? Trápíme se pro ně? Proud přítomnosti nás nese bez ustání sebou a v minulosti se žít nedá. Čas který byl odplaven je mrtvý a s ním i naše minulá Já. To jen onen ničivý moment přítomnosti nás nutí vidět kontinuitu. Aby byla možnost volby. Ovšem kontinuita je to iluzorní. Naše já se v proudu času změnilo k nepoznání od výchozího bodu. Evoluce našeho Já je soustavný proces smrtí a zrození tisíců jednotlivých modulů. Je procesem utváření a ničení. Jediná taková kontinuita může existovat a být brána v potaz když se mluví o našem Já. Představa fixního a statického modelu je zavádějící a vyvozuje tedy chybné závěry.

Jednotlivec versus Kolektiv